Žaluji

 

Hluboce se mne dotýká každý teroristický čin. Nevinní trpí, nevinní umírají... Vyjadřuji všem obětem upřímnou soustrast. Co kdyby se něco podobného stalo mým blízkým, to by bylo strašné... Ale terorismus není jen o nějaké organizaci teroristů, jedno které, je to i o příčinách, o tom, odkud mají zdroje, zbraně, jakým způsobem získávají další lidi. Boj proti terorismu musí být bojem za odstranění příčin vzniku terorismu. A má padat na bedra těch, kteří k němu svou politikou přispěli... Proto zveřejňuji několik veršů... Žaluji...

 

Žaluji

 

z Bruselu vítr studeně vane.

Město Atomia vstalo moc brzy,

v plamenech teroru od rána plane.

 

Mrtví nás varují, mrtví se ptají:

Proč utrpení, proč umírání?

Za řekou Acherón odpověď znají.

Živí však mlčí a přichází lhaní…

 

Z Bruselu, Paříže, Londýna, Oděsy,

z Moskvy a Beslanu a z dalších míst,

nevinných stovky jmen – oběti nás děsí-

každý rok stále víc musíme číst.

  

Kdo stvořil Al-kajdu, An-Nusrá, Daéš?

Kde je ta pravda, kdo vinen je za lež?

Kdo stvořil majdany, arabská jara, 

převraty, agrese, ohnul lidská práva? 

 

Lidice, My Lai výstrahou být měly.

Orange plyn, napalm, zpustošená zem. 

Zvony smrti však znovu vždy zněly.

Z bezpečí, míru se stal jenom sen. 

  

Selekce podivná ovládla svět.

Špatný je Krym, ne Kosovo.

Vadí prý Putin, ne Pinochet,

pochody SS, v „rudých“ olovo. 

 

Vždy, když jde o zdroje, o trhy nové,

z nevinných vinní jsou, z katů jsou bratři.

Z pravdy lež stává se, a pouhým slovem

lidem je kradeno vše, co jim patří. 

 

Žaluji, žaluji!

Za bomby, agrese,

války a lhaní

vinen je kapitál!

Mír místo války!

Chléb místo zbraní!

 

(GRA, 22.3.2016)