Slavíme MDŽ

Myšlenka ustanovit Mezinárodní den žen vznikla sice již na přelomu 19. a 20. století, ale jeho poselství je stále velice aktuální. Tehdy ženy vstupovaly do pracovní činnosti, pracovní podmínky a minimální výdělky byly neudržitelné. Rozvíjí se první odborové svazy, ženy se začínají aktivovat i politicky. V USA vzniká v roce 1903 Women´s Trade Union League, která za pět let spoluorganizuje generální stávku v newyorské textilní továrně Triangle Shirtwaist Factory. Přes dvacet tisíc žen stávkuje třináct zimních týdnů za zlepšení pracovních podmínek. Většinu však stojí účast ve stávce místo. V březnu 1911 pak při požáru budovy hyne 146 mladých dívek...

Je všeobecně známo, že návrh na ustanovení tohoto svátku byl přijat v roce 1910 na druhé Mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani. Datum MDŽ se ustálilo na druhou březnovou neděli, 8. března bylo nakonec vybráno na památku ženských nepokojů v roce 1917 v Petrohradě. V roce 1975 byl Mezinárodní den žen oficiálně uznán i Organizací spojených národů.

Jednou z oblastí, ve které se stále nedaří dosáhnout rovnosti mužů a žen, je nestejné odměňování za stejnou práci. Co říkají statistiky?

I v Evropě ženy vydělávají v průměru v hrubé hodinové mzdě téměř o 15 % méně než muži. Největší rozdíl mají v Estonsku (23 %) a Česká republika na tom není o moc lépe: Průměrná Češka má hrubou hodinovou mzdu o pětinu nižší než průměrný Čech. Ačkoli více žen než mužů dokončí vysokoškolské vzdělávání, jejich podíl na trhu práce je nižší. Téměř 30 % žen v EU pracuje na částečný úvazek, a pokud nastane potřeba pečovat o děti nebo příbuzné, je mnohem pravděpodobnější, že se toho ujme žena. Rozdíly v odměňování žen a mužů navíc rostou s věkem, liší se také v jednotlivých odvětvích a v roce 2017 byly vyšší v soukromém sektoru než ve veřejném sektoru ve většině zemí EU.

Důležitým důvodem rozdílu v odměňování žen a mužů je feminizace špatně placených odvětví a naopak nedostatečné zastoupení žen v dobře placených profesích. Například v roce 2018 bylo v EU v průměru více mužů než žen z řad vědců a inženýrů — konkrétně 59 % mužů a 41 %. žen. Evropské ženy také zastávají pouze 33 % vedoucích pozic.

Rozdíly v odměňování žen a mužů znamenají, že ženy jsou ve stáří vystaveny vyššímu riziku chudoby. V roce 2018 pobíraly ženy ve věku nad 65 let důchody, které byly v průměru o 30 % nižší než důchody mužů. V České republice je tento rozdíl 13 %

Podle studie Eurostatu z listopadu 2018 dosahuje průměrný rozdíl v platech mužů a žen v České republice 21,8% (v EU 16,2%). Rozdíl v celkových výdělcích mužů a žen v České republice činí dokonce 40,4% (v EU dosahuje 39,6%). Rozdíly v celkových výdělcích mezi muži a ženami znamenají rozdíly mezi průměrnými ročními výdělky žen a mužů, přičemž jsou zohledňovány tři druhy znevýhodnění, s nimiž se ženy potýkají: nižší hodinový výdělek, méně hodin odpracovaných v placeném zaměstnání, nižší míra zaměstnanosti (např. při přerušení profesní činnosti kvůli péči o dítě či jiného člena rodiny).

Je za co bojovat. Ale ženy na svůj zápas nejsou samy. Buďme jim my, muži, nejen oporou, ale i spolubojovníky… Vzdejme jim úctu 8. března květinou, ale važme si jich a podporujme je každý den v roce.

„Dnes všechny ženy svátek mají,

ženy bílých, žlutých, černých ras…

a proto volám: Zastavme na chvíli čas,

dnes muži ženám tichem úctu vzdají!“