Epitaf Ransdorfovi

Vytvořeno sobota 30. leden 2016 11:24

S Mílou Ransdorfem jsem mluvil naposledy nedávno, na konferenci v Kutné Hoře. Byl plný nápadů a kupodivu i plný jakéhosi vnitřního elánu, optimismu. Nepřestal kriticky pohlížet na okolní svět a ani na sebe, na nás, na komunisty, hnal se s buldočí úporností za svými sny a za naším společným cílem…
Opět překvapil svými encyklopedickými znalostmi i schopností spojovat těžce získané informace do logických celků…

Byl schopen z hlavy přednášet hodiny a hodiny, stejně tak živě a laskavě diskutovat s mladými nadšenci přesvědčenými o své pravdě, kteří se dialogu teprve učili… Byl člověkem s velkým Č, který zájmům většiny podřídil zájem svůj. Byl člověk se svými klady a se svými zápory, v mnohém nepraktický, v mnohém vynikající, jedinečný. Nejen v našem kraji, nejen v naší zemi, ale i v celoevropském rozměru a troufám si říci, že i v celosvětovém pokrokovém hnutí.
Bude nám chybět. Je těžké se loučit, vnímat bolest jeho rodiny a prázdno na jeho místě, které bylo cítit i mezi stovkami lidí, které se s ním také přišly rozloučit.
Koukám do své knihovničky, kde mám nedočteno dříve těžko stravitelné Ransdorfovo „Hledali spravedlivější svět“. Otevírám knihu a najednou cítím, najednou vím. Ransdorf žije.

Thursday the 2nd. (c) 2012-2016 Zdeněk Štefek