Hořká příchuť oříšku STIS

Vytvořeno čtvrtek 30. leden 2014 15:48

Když tisk přinesl informaci, že Středočeský kraj ruší galerii GATE v pražské Husově ulici, zrekonstruovanou za Rathova vedení, musel jsem s politováním potvrdit, že tomu tak v podstatě je, nicméně okolnosti jsou trochu odlišné od vytvářeného mediálního obrazu kraje jako „likvidátora galerie“...

Galerie totiž není samostatným subjektem, není ani krajskou příspěvkovou organizací ani nepatří pod odbor kultury, ale pod akciovou společnost Středočeská turistická a informační služba (STIS).  Toto dítě ODS mělo původně mít na starosti cestovní ruch v kraji, od získávání zdrojů z evropských fondů, přes prezentaci destinací pomocí www stránek, veletrhů a propagačních materiálů po rezervační systémy a komplexní pobytové balíčky. Jistě úctyhodné cíle – realita však za nimi hodně pokulhávala, a to i v dalším volebním období. Nepřispěly k tomu ani realizované „evropské“ projekty typu Propagace turistických destinací či Osobností Středočeského kraje, nad nimiž se vznáší i dnes dost otazníků. Na jaře 2012 se STIS po tříleté rekonstrukci historického objektu na rohu Husovy a Karlovy ulice, složeného ze tří propojených měšťanských domů, které mají unikátně dochované sklepní prostory, na základě nájemní smlouvy přestěhovala do současných prostorů.

Dříve v objektu sídlilo České muzeum výtvarných umění, příspěvková organizace Ministerstva kultury, které v roce 2001 přešlo do majetku Středočeského kraje a po rekonstrukci Jezuitské koleje bylo přemístěno do Kutné Hory.

STIS provozovala v Husově ulici Informační centrum Středočeského kraje, Galerii GATE, expozici v románských i gotických sklepích, pronajímala kavárnu a poskytovala další prostory.

V květnu 2012, po Rathově pádu, rozhodlo tehdejší vedení kraje, že STIS, podobně jako jiné akciové společnosti, zruší. Došlo k omezení její činnosti a zúžení finanční podpory. K dalším krokům však začalo docházet až za nového vedení, v druhé polovině roku 2013 byl ředitel Krajského úřadu pověřen k přípravě likvidace. Při tvorbě rozpočtu na rok 2014 se již vyhradily zdroje pouze na likvidaci společnosti a uhrazení jejich závazků, nikoliv na činnost.  A schválen byl i záměr kvůli velkým provozním nákladům na dům celý objekt pronajmout. Pravděpodobně 3. března 2014 bude na Valné hromadě STIS, a.s. projednávána finanční situace STIS včetně všech toků za poslední roky a její likvidace.

Otázku číslo 1 si pokládám sám.  Proč rušit STIS? Je zřejmé, že současný dlouhodobý stav akciové společnosti, kdy se nachází mezi bytím a nebytím, bez souvislé politické a finanční podpory a bez pokračujícího zadání, je neúnosný.  Samofinancovatelnost této akciovky je tak určitou utopií a to i přes obdivuhodné snahy zaměstnanců propagovat náš kraj či naše umění. Buď se musí oprostit od starých kostlivců, chopit se aktualizace koncepce cestovního ruchu a plnit za politické podpory a i za pomocí určitého finančního plánu stanovené cíle obohacené o nové (včetně provozu vlastních rekreačních zřízení a třeba správy připravovaného slevového systému v kraji) nebo se má zrušit co nejdříve a pak je nutné stanovit, kdo nově bude cestovní ruch v kraji obsluhovat.  Že je skutečně nutné naplnit případnou uvolněnou mezeru, o tom není třeba vést dlouhé debaty, stačí se inspirovat v jiných krajích či u zahraničních partnerů. Zda nový subjekt bude příspěvkovou organizací, nějakým krajským destinačním managementem či oddělením na kraji, není zatím jasné, do schvalovacího procesu totiž vstupuje připravovaný zákon o cestovním ruchu, kterým krajům určité mantinely a pravidla dává a který je zatím dost bouřlivě připomínkován právě kraji … Takže i když bychom STIS zrovna nerušili, možná by stejně transformací projít musela…

Otázkou číslo 2 však zůstává, zda by stará či nová turistická společnost ke své činnosti potřebovala právě budovu v Husově ulici se svými výraznými provozními náklady. Turistické služby se totiž čím dál tím více zprostředkovávají přes webové stránky či různé aplikace a turisté většinou již mají cílové destinace vyhlédnuté před procházkou po Královské cestě – přes cestovní kanceláře či právě přes elektronická média.

Otázkou číslo 3 je osud části STIS – Galerie GATE.  Z pohledu krajské kultury je jistě každého zhaslého světélka škoda. GATE si získala za krátkou dobu své činnosti určité renomé. Sám jsem tam byl na několika zaplněných vernisážích (třeba na výstavě Josef Čapek, Jiří Sopko či prezentaci středočeských výtvarníků s prodejní výstavou), které navštívila i např. bývalá ministryně kultury Hanáková, ale procházel jsem mnohdy i liduprázdné prostory – i to ale v galeriích bývá…

Jako radní pro kulturu mám opravdu těžké dilema vidět GATE umírat, byť ji nespravuji.

Konec galerie ale neznamená likvidaci galerií v kraji. Středočeský kraj naopak navýšil prostředky do vlastních příspěvkových organizací v kultuře, do galerií (SČ kraj má dvě galerie 2 – Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře a Rabasovu galerii v Rakovníku) a muzeí, o 10 milionů Kč (z 200 na 210) a zrekonstruoval, otevřel či otevře nové nádherné výstavní prostory, např. v Jezuitské koleji (severní křídlo, štábní domek) nebo v zámku v Roztokách u Prahy a připravuje další tematické výstavní prostory v Panenských Břežanech nebo v domě č. 8. na náměstí v Kolíně.

Diskutoval jsem samozřejmě i jiné možnosti vývoje Husovy ulice, zaujala mne i nabídka oživení prostorů formou živého muzea masek či spojených kulturních aktivit. Hypoteticky jsem uvažoval i o variantě, zda by nešla z GATE udělat samostatná příspěvková organizace nebo zda by se nedal GATE zahrnout pod již existující organizaci. Ale požadovat dalších 10 milionů ročně na provoz, pro galerii na území Prahy, v podmínkách ekonomické krize, při mnoha dalších žádostech o převzetí kulturních objektů krajem – to bych se mohl stát tak snílkem a vizionářem, ale ne řádným hospodářem, které kraj v době krize potřebuje…A v dalších letech by dopady tohoto kroku mohly pocítit i ostatní muzea a galerie v kraji. I když - nikdy neříkej nikdy…

Malým pozitivem na závěr je, že stálá expozice z galerie nekončí - bude pouze přesunuta do Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře.

Chtěl bych věřit, že v případě pronájmu celého objektu (za minimálně 615.000 Kč měsíčně) půjdou získané prostředky i zpět do kultury či cestovního ruchu a také bych uvítal, pokud by případný nájemce celého objektu část prostoru kultuře (galerii či jiné kulturní činnosti) opět věnoval. K tomu bych rád byl nápomocen.

Související články:

Sunday the 8th. (c) 2012-2016 Zdeněk Štefek