Co se povedlo v oblasti kultury a památkové péče III.

Vytvořeno čtvrtek 13. říjen 2016 7:27

V tomto díle se budu věnovat provozním příspěvkům krajských organizací. Mým cílem bylo je nikoliv neuváženě navyšovat, ale zajistit dostatečné množství prostředků pro provoz a zároveň realizovat řadu úsporných opatření. Výchozí strav byl neúnosný, organizace byly podfinancované, některé pobočky na hranici životnosti. To samé se týkalo tabulkových mezd – ostatně kultura je na tom v této oblasti celostátně špatně.

Ve Středočeském kraji je 19 příspěvkových organizací v oblasti kultury, Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře, Středočeská vědecká knihovna v Kladně, Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy, Ústav archeologické památkové péče Středních Čech, Muzeum Podblanicka, Muzeum Českého krasu, Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Regionální muzeum Kolín, České muzeum stříbra Kutná Hora, Regionální muzeum Mělník, Muzeum Mladoboleslavska, Polabské muzeum Poděbrady, Oblastní muzeum Praha-východ, Regionální muzeum v Jílovém u Prahy, Hornické muzeum Příbram, Památník Karla Čapka, Památník Antonína Dvořáka, Muzeum TGM Rakovník a Rabasova galerie Rakovník.

Na tyto organizace bylo na začátku období vyhrazeno 200 milionů korun, což znamenalo dost omezený provoz. Navíc se za předchozího období naplánovalo hodně projektů, které měly rozšířit nabídku krajských institucí, což ale logicky znamenalo i požadavky na navýšení provozních prostředků.

Podařilo se každým rokem po pečlivé analýze navyšovat provozní prostředky, zejména na nové pobočky či prostory a úhradu souvisejících nákladů. 

Opravený zámek v Roztokách u Prahy, dokončená Jezuitská kolej, rozšířené skanzeny, Letecké muzeum Metoděje Vlacha, nová pobočka v Hořovicích, Památník národního útlaku a odboje, Staronové sídlo Regionálního muzea v Kolíně a další místa – to vše se odrazilo v rozpočtu jednotlivých organizací.

Největším oříškem byly mzdy. Jako příspěvkové organizace samosprávného celku se mzdy odvíjejí od tabulek schvalovaných vládou. K platu patří samozřejmě i nějaké pohyblivé složky, ale základ je daný. Pro kulturu však platí jiný model než třeba pro školství, tam jsou prostředky na mzdy posílány přes kraje na školy přímo, v kultuře se schválí je vládní nařízení a „poraď si kraji, poraď sám…“ Rada kraje určuje na základě nařízení mzdy přímo jen ředitelům a se mzdami cca 500 zaměstnanců si musí poradit samy organizace.

 My je v tom ale nenechali a potřebné mzdové prostředky jsme jim vždy poskytli. Ať již pro rok 2014, pro roky 2015, 2016 či v připravovaném rozpočtu na rok 2017 (jen samotné navýšení mezd pro rok 2016 a další navýšení pro 2017 znamená dohromady více než 10 milionů Kč).

V upraveném rozpočtu pro rok 2016 tak byly poskytnuty příspěvky na provoz ve výši téměř 250 milionů Kč, v připravovaném rozpočtu pro rok 2017 požadujeme přes 260 milionů.

Zároveň jsme realizovali řadu úsporných opatření. Organizace se zapojily do celokrajského soutěžení některých komodit, vysoutěžila se na burze např. nižší cena energií.

Úspory přinesly taktéž některé investice, které pracovně nazývám Investice do budoucích úspor (investice ale budu probírat v jiné kapitole).

V řadě organizací se obměnily zdroje světel za LED, největší část proběhla v Galerii Středočeského kraje – znamenala statisícové úspory ročně.

V téže galerii došlo i k 15% úspoře za teplo – přes zavedený zpětnovazební systém řízení teploty pomocí aktivních a pasivních prvků. Desetitisíce se tam ušetřilo i za zalévání zahrad – místo vodovodního řadu se přes čerpadlo používá spodní voda.  Ale i třeba Ústav archeologické památkové péče Středních Čech dostal automatickou popisovačku na archeologické nálezy, která zrychlí procesy a ušetří ročně také statisíce korun. Nepodařil ose mi prosadit ale systémové řešení pro všechny příspěvkové organizace, o tom ale v kapitole o neúspěších a vizích.

Další systémové úsporné opatření se hledalo v podobě opuštění nevyhovujících depozitárních a expozičních prostor nebo prostor, kde jsme byli v nájemním vztahu.

V realizaci je tak komplexní řešení pro Středočeskou vědeckou knihovnu, kdy místo řady plných depozitářů budeme mít jen jeden, náš, s dostatečnou kapacitou, kde se jen na nájmu ušetří 2 miliony korun ročně.

 Po školském zařízení jsme také obdrželi Prokůpkův dům v Kouřimi, kam se nastěhuje pobočka, která sídlí v pronajatých a již nevyhovujících prostorách.

 Městu převádíme též pobočku v Horažďovicích, tedy se závazkem, že tam místo dosavadní téměř nulové aktivity bude zajišťovat kulturní život.

A na projektech opuštění řady i finančně náročných a provozně nevyhovujících depozitářů pracujeme i pro Muzeum Podblanicka a Regionální muzeum v Kolíně…

Zároveň se řadou opatření podařilo navýšit i příjmy institucí, byť to „v kultuře“ není hlavní měřítko jejich činnosti…

Práce zkrátka pokračuje!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Thursday the 21st. (c) 2012-2016 Zdeněk Štefek