Četli jsme: Rozhovor Parlamentních a Krajských listů

Vytisknout
Datum zveřejnění

ROZHOVOR Zdeněk Štefek, dlouholetý komunální politik KSČM ve Středočeském kraji, kandiduje v letošních krajských volbách za komunistickou stranu na hejtmana. Kraj kolem Prahy podle něj bude muset vždy nějak spolupracovat s hlavním městem, ať bude jeho politická reprezentace sebevíce kuriózní. V příštím čtyřletí čekají střední Čechy mnohé výzvy, z nichž k podstatným patří udržení největšího zaměstnavatele - mladoboleslavské Škody. Ztráta tohoto rodinného stříbra by podle něj ještě více posílila naše postavení nesvéprávné kolonie nadnárodního kapitálu.

Jak důležité jsou podle vás kraje a krajské samosprávy pro zajištění potřeb občanů?

Kraje byly vytvořeny v roce 2000 trochu uměle, to je pravda, zastáváme názor, že okresy jsou přece jen blíže k občanům než kraje, ale staly se prostě skutečností a postupně se na jejich bedra navalila celá řada oblastí, které se dotýkají občanů v běžném každodenním životě. Samospráva sice nerozhoduje o tzv. přenesené působnosti státní správy, ta je v gesci úřadu, úředníků, ale určitě se jí týká třeba údržba a výstavba silnic II. a III. třídy, financování a rozsah veřejné dopravy, síť vlastních zdravotnických zařízení a zdravotnická záchranná služba, školství, tedy zejména střední školy, sociální služby nebo kulturní zařízení kraje, ale i celá řada dalších oblastí.

Co z působnosti krajských samospráv považujete vy osobně za nejdůležitější pro to, aby kraje skutečně sloužily občanům?

Každá skupina občanů asi považuje za důležité něco jiného, podle svých aktuálních potřeb. Já osobně vnímám za velice důležitou oblast veřejné dopravy, protože její rozvoj nám umožňuje nejen být mobilní ve vztahu k pracovním příležitostem, ale být zodpovědnější i k životnímu prostředí. A dopravní dostupnost služeb i různých cílů znamená spolu s časovou a finanční dostupností i lepší kvalitu života. Jako táta i jako syn a vnuk také vnímám pozitivně vše, co souvisí s dostupností tolik potřebných služeb pro rodiny s dětmi (od praktického lékaře po volnočasové aktivity) i pro seniory. Kladně hodnotím i dotační možnosti kraje, které pomáhají prakticky rozvíjet naše obce a život v nich.

Kraje jsou „mezi“ komunální politikou, která řeší místní problémy, a velkou celostátní politikou. Co by měly přinášet obcím (jak by měly spolupracovat s obecními či městskými samosprávami) a co naopak celostátní politice?

Máte pravdu, že lidé krajskou úroveň samosprávy stále moc nevnímají, blíže je jim komunální nebo celostátní úroveň, té navíc přece rozumí každý:-). Ale právě kraje mají velkou možnost hájit zájmy svých obcí a měst, vždyť také Asociace krajů spolu se Sdružení místních samospráv a Svazem měst a obcí mnohokrát nalezla společnou řeč a vyvíjela tlak na vládu či parlament, aby se problémy dole skutečně řešily. Mají navíc i legislativní iniciativu.

Kraje zároveň podporují obce v jejich rozkvětu. Jsou to každoročně stamiliony korun, které putují ze Středočeského kraje do výstavby škol a školek, do vodohospodářské infrastruktury, do místních komunikací, osvětlení, sportu, do domovů seniorů, do knihoven, do spolkového a kulturního života, do infrastruktury v cestovním ruchu. Fondy jsou navíc aktualizovány dle potřeb obcí, po diskusi s nimi. Nově mají občané i obce také možnost realizovat vlastní projekty přes participativní rozpočet, v čemž jsme jako kraj jediní v republice.

Diskutovaným tématem, které se dotýká krajů, je podpora regionálních rozvojových projektů ze strany Evropské unie. Je podle vás správné, že unie tyto projekty podporuje? A co říkáte na to, jak systém této podpory funguje v současnosti? Využíváme jej dostatečně?

Naší snahou je využívat všechny možnosti, jak kofinancovat investiční akce kraje. Vždyť kraj investuje ročně v řádu několik miliard korun a tam je pak každá další koruna z jiných zdrojů dobrá. A to se týká domácích dotačních titulů i dotačních titulů Evropské unie. V čerpání prostředků patří náš kraj mezi nejúspěšnější, je to vidět nejen v oblasti silniční infrastruktury, ale třeba i ve vybavení škol. Bohužel se setkáváme často s tím, že EU podporuje spíše měkké projekty, když bychom potřebovali spíše investiční prostředky.

A také kriticky posuzujeme mnohé nadekretované nebo špatně vyjednané podmínky, které nezohledňují potřeby nejen našeho kraje, ale i celé země. Jako radní jsem kdysi za Asociaci krajů působil i v mnohých expertních skupinách ministerstev pro přípravu výzev, tak vím, o čem mluvím a mohu uvést i konkrétní případy.

Jak hodnotíte současné vedení kraje pod hejtmankou Jermanovou? A jak si stojí ve srovnání s předchozími vedeními kraje?

Každé období je zcela jistě jiné a jiná byla i naše role v něm. V tomto období jsme po roce nefungujícího pravicového vedení kraje od podzimu 2017 podporovali menšinovou koalici ANO a ČSSD. I díky tomu nedošlo třeba k omezování dopravní obslužnosti či zdravotní péče nebo k nekoncepčnímu rušení či slučování škol. Naše podpora nebyla tichá, ale ryze programová, měli jsme sedm základních podmínek. První podmínkou bylo opětovné zavedení žákovského jízdného. Byl schválen model Středočeského jízdného, cílený na žáky a studenty a na seniory 65+. Ti jezdí v našem kraji zdarma, byť se časové jízdenky proplá­cejí až zpětně.

Druhou podmínkou bylo zastavit další privatizace a vyvádění veřejných služeb. Také to se podařilo, byly naopak učiněny kroky, které ziskové provozy dostávají opět pod naši kontrolu tak, aby­chom ze zisků mohli sanovat provozy potřebné, ale ztrátové. Třeba ve zdravotnictví přibývají lůžka následné péče, která byla předtím zprivatizována.

Třetí podmínkou bylo garantovat minimálně současný rozsah i kvalitu zdravotní, sociální péče i dalších služeb včetně dopravní obslužnosti. Tady se po­dařilo zabránit nesystémovému rušení škol či kulturních institucí, postoupit v integraci dopravy, navýšit kapacity sociálních služeb (byl otevřen třeba nový domov seniorů v Žižicích).

Čtvrtou podmínkou bylo zaměřit fondy kraje na základní občanskou vybavenost menších obcí, v prvé řadě na kanalizace a vodovody. Také zde se neustále zvyšovaly dotační prostředky, navíc se pracuje na propojování vodohos­podářských soustav, spuštěn byl dotační titul, který umožňuje malým obcím půjčit si na spolufinancování, i titul, který umožňuje přípravu projektů pro další období. A řešilo se i financování výstavby škol a školek v obcích, kde kapacita nestačí.

Pátou podmínkou bylo posílení bezpečnosti, včetně prostředků na podporu policejních služeben, které zejména v malých obcích chybí. Narazili jsme bohužel na ne­dostatek policistů, ale realizovala se řada společných projektů s Policií ČR, včetně malých služeben, tzv. Pol Pointů, chceme i zřídit dotační titul, v jehož rámci by se dalo čerpat na různá bezpečnostní opatření.

Šestou podmínkou bylo vytvoření koncepce podpory významných kulturních a turistických aktivit v kraji s pravidelnou finanční podporou – to již funguje druhým rokem.

A sedmou, poslední podmínkou, bylo zavedení programu energetických úspor pro příspěvko­vé organizace. To se také realizuje, přes velké projekty financované z budoucích úspor nebo z programu malých energetických úspor.

Středočeský kraj je trochu specifický tím, že je vytyčen kolem hlavního města, sám vlastně nemá přirozené centrum. S Prahou se musí domlouvat na konkrétních projektech a občas to přináší komplikace. Je podle vás současný model spolupráce Prahy se Středočeským krajem optimální, nebo by se měla více prohloubit a třeba i formalizovat?

Formálních kroků bylo učiněno již mnoho, máme memoranda, smlouvy o spolupráci i pracovní skupiny. Nejrozsáhlejším a úspěšným projektem je společná integrovaná doprava, ale spolupracuje se i na klíčových dopravních stavbách, na P+R parkovištích a samozřejmě i v dalších oblastech. Model spolupráce však optimální rozhodně není, což se projevuje i ve vyhrocených situacích, klasicky nejviditelněji třeba v otázce kamionové dopravy nebo právě politiky parkování.

Mimochodem - jak by se vám spolupracovalo se současným vedením hlavního města? A co říkáte na to, co se na pražském magistrátě odehrává?

Se zvolenou politickou reprezentací se při řešení konkrétních problémů jednat musí vždy, ale určitě by to jednoduché nebylo. Vždyť máme i úplně protichůdné priority – vedení Prahy chce zdražovat jízdné nebo omezovat dopravu, my zdražovat nechceme a chceme spíše integrovanou dopravu dále rozvíjet. Vedení Prahy řeší v duchu primitivního antikomunismu bourání pomníků a přejmenování ulic, my ctíme hrdiny a dáváme prostředky na poznávání našich kořenů, vedení Prahy místo konkrétní podpory bytové výstavby bydlení zdražuje, my chceme přímo podpořit bytovou výstavbu obcí. Vedení Prahy již 5 let nebuduje ani potřebné metro ani vnitřní okruh, my řešíme akutně 10 záchytných parkovišť. A tak bychom mohli mluvit dlouho…

Klíčovým zaměstnavatelem ve Středočeském kraji je Škoda Mladá Boleslav, největší zaměstnavatel v celé zemi. V poslední době se ale kolem jejího dalšího působení objevuje řada otazníků - ať už kvůli změně ve vedení iniciované z centrály Volkswagenu, nebo kvůli změnám v celém sektoru automobilismu, který se zhlédl v elektrickém pohonu. Navíc se stále hovoří o možnosti nahrazování zaměstnanců roboty. Na co by měl ve vztahu ke Škodovce nejvíc dbát kraj, co by si měl nejvíce hlídat?

Kraj mimo krajské tripartity toho moc prakticky přímo udělat nemůže. Vždyť i stát se nelogicky vzdal praktické možnosti zastoupení ve Škodovce, ačkoliv má automobilový průmysl v naší zemi velkou tradici a je i pilířem našeho hospodářství. Naprosto sdílím obavy z aktuálního vývoje.

Od nového šéfa představenstva Thomase Schäfera se čekají úsporná opatření, Škoda Auto by mohla nastoupit cestu výroby levných modelů a je i možné, že by byla degradována na pouhou montovnu. To zásadně odmítáme, Škoda si musí udržet inovativní programy vyžadující spolupráci s desítkami českých firem, má potenciál i v oblasti elektromobilů, vždyť zde bylo do vývojových center elektromobilů mohutně investováno.

Rozhodně není v zájmu naší země, našeho kraje, ale ani zaměstnanců vzdát se našeho rodinného stříbra a dostat se ještě více do koloniálního postavení vůči nadnárodnímu kapitálu.

Jaká je vaše vize Středočeského kraje? Je to „periferie Prahy“, odkud lidé dojíždějí do metropole za prací? Nebo je to turistické centrum lákající na památky a přírodní úkazy? Nebo je to průmyslové centrum plné velkých podniků? Nebo všechno dohromady?

Středočeský kraj musí být místem, kde se bude dobře a bezpečně žít. Místem, kde i na malých obcích bude zajištěna dostupnost nejen veřejné dopravy, ale i potřebných služeb. Kde budeme mít nejen kvalitní silnice a vybavené školy, školky, ale i lékaře, obchod, poštu, dost zeleně a možných pomocných rukou. Praha v centru kraje zůstane, ale není to jen nevýhoda, má to i své výhody a ty musíme zúročit. Naší vizí je kraj, který poskytuje nejen množství pracovních příležitostí, ale i množství kulturních, sportovních, přírodních cílů. Kraj, který přináší ekonomice vysokou přidanou hodnotu, ať již na poli školství nebo na poli vědy a výzkumu. Prostě kraj pro důstojný a bezpečný život.

Jaké by měly být ambice KSČM v letošních volbách? Čeho má podle vás strana šanci dosáhnout?

Chceme realizovat v kraji náš program, to je samozřejmé. Klíčové bude dále rozvíjet zdravotnictví a sociální služby. A to zejména v našich zařízeních, i když se nezříkáme přispět k řešení situace i v oblastech kraje, kde pravicí zpriva­tizovaná zařízení potřebnou péči neposkytují.

Mimo dalšího rozvoje již integrované dopravy se budeme zaměřovat i na zkapacitnění přetížených úseků, na zvýšení kvality cestování, na rozvoj systému slev v rámci středočeského jízdného.

Rozšíříme pomoc zejména malým obcím, a to nejen jako dosud dotacemi na infrastrukturu, od vodohospodářství po kulturní zařízení, ale i na podporou služeb, ať již se jedná o obchod, poštu nebo ordinaci.

Nosné bude téma vody, sucha i záboru zemědělské půdy, s tím souvisí i podpora domácí zemědělské produkce a soběstačnosti.

Podpoříme jedinečným způsobem i novou bytovou výstavbu v obcích a získáme tak byty pro policisty, zdravotníky, lékaře, učitele a další potřebné profese.

Kromě krajů se bude v říjnu volit také do Senátu. O něm se v posledních dvou letech zase hovoří trochu více. Má podle vás Senát v našem ústavním systému smysl? A jak tento smysl naplňuje současný Senát?

Současný Senát je spíše odkladištěm vysloužilých politiků, který valný smysl nemá a který nás stojí obrovské množství prostředků. Tak to vnímají i občané a je to vidět i na volební účasti. Bohužel ale stále existuje. Bez zastoupení KSČM v něm se ale tento rybník vypustit nedá.

 

https://www.krajskelisty.cz/stredocesky-kraj/24391-kvalitni-silnice-a-vybavene-skoly-skolky-lekare-obchod-postu-dost-zelene-stredocesky-kandidat-na-hejtmana-stefek-tohle-vse-chce.htm

Saturday the 26th. (c) 2012-2016 Zdeněk Štefek